Přesun na obsah

Povolební úvahy

6. 11. 2013

Co přinesly volby?

Politologové, analytici a komentátoři už mnohokrát psali o výsledcích voleb, rozebírali procenta, hodnotili výsledky jednotlivých stran.

Já si spolu s mnoha spoluobčany kladu otázku: Jaká je výpověď výsledků voleb o naší společenské situaci a jakou inspiraci přinášejí pro povolební dobu?

Výsledky voleb naznačují, jakým způsobem voliči uvažují. Klasické strany, které byly u moci, spíše ztrácely, protože vedly společnost a byly v akci. Jsem přesvědčen, že voliči nesrovnávali především naplnění nebo nenaplnění jejich původních programů, těžko by si asi na ně vzpomínali – jako spíše že posuzovali chování jejich politiků, kulturu jejich osobního života, jejich životní styl, jejich skandály, které media pochopitelně prezentovala. To většinou lidi přitahuje, to si pamatují.

Tyto skutečnosti potvrzuje i voličský zájem o nové strany, o nichž se zatím moc neví. Jejich programové body jsou často vágní, velice se podobají. Zřejmě to ale celkem voliče tolik nepřitahovalo jako fakt, že tyto strany jsou nové, že se o chování a profilu jejich politiků většinou tolik neví. Lidé volí trochu iracionálně podle přesvědčení: to nové bude lepší. To vše potvrzuje i z nedávné minulosti osud například strany Věci veřejné.

I když je naše hodnotová kultura značně sekularizovaná, přece jen ještě zůstávají zbytky určitého cítění tradičních hodnot, například vztah k pravdě a poctivosti, solidarita a vzájemná úcta v mezilidských vztazích. Právě to značně poškodilo vítěze letošních voleb a jeho důvěryhodnost těsně po volbách – byli v opozici, nic „nezkazili“, ale to, co někteří předvedli, ubohé lhaní v přímém přenosu, prostě morální striptýz, to poškozuje. Bezuzdná touha po moci. Když politik ještě řekne, že lhát je v politice normální, naznačuje to názor na morální úroveň politiků! Dříve vítězná pravicová strana dopadla velmi špatně zvláště pro nemorální jednání jejich politiků: kmotři, lobbisti, kteří mnohdy ovlivňovali ze sobeckých zištných důvodů politická rozhodování bez ohledu na prospěch společnosti, na úkor všech. Domnívám se, že voliči většinou rozhodovali pod vlivem těchto skutečností. Kdo lže a krade, ztrácí důvěryhodnost.

Morální konvence politiků, jejich morálka, se ohýbá podle toho, jak se jim to hodí. Nerespektují se určité pevné nepsané tradiční zásady. Právo a spravedlnost, zákony – to porušují nejen politici, ale často i některé instituce naší společnosti. (Myslím, že není třeba jmenovat, obecně to všichni vědí). Volby ukazují určitou ztrátu důvěry v demokratické instituce, i v soudy a policii... Mohlo by se zdát, že se v této situaci odehrává přesun k určitému extremismu, levému nebo pravému, k pevné ruce. Na druhé straně je ale dnes odmítána svévole pevné ruky.

Na pozadí výsledků voleb se ale také zdá, že morální pochybení v minulosti – členství v KSČ, spolupráce s StB - už tolik lidi nedráždí – lidé totiž zapomínají… a tolik jim to už bohužel nevadí.

Závěr: na prahu další etapy naší přítomnosti je třeba se poučit z minulosti i z přítomnosti a hledat a přijmout určitý pevný daný řád hodnot, který si nestanoví sami politici, který by platil pro každého a v každé situaci. Toto je myslím silné poučení z těchto voleb a inspirace pro současnou povolební dobu. Vrací se hodnotová lekce, kterou jsme měli přijmout už po pádu komunismu a na začátku nové doby! Odmítnout ideologii zla a nenávisti. To jsme neudělali a naopak tyto principy se staly základem politiky a mezilidských vztahů v nové době – skryté pokračování zvrácené ideologie totality. Tato lekce se dnes znovu vrací. Poučíme se konečně?

kardinál Miloslav Vlk


Aby všichni byli jedno

Vyhledávání

Výběr jazyka