Máme prezidenta

Velký dvoukolový volební maraton historicky první přímé volby prezidenta je u konce - máme prezidenta! Byl zvolen hlasy více než poloviny voličů, kteří se zúčastnili voleb. Je čas gratulací domácích i zahraničních. Je také čas reflexe nad poměrně dlouhou volební kampaní i nad jejím vyvrcholením – nad osobou nového prezidenta a jeho představami o vykonávání funkce, do které byl zvolen. Reflexemi odborníků nejrůznějších oborů se nyní plní sdělovací prostředky.

I když byly někdy vyslovovány pochybnosti o správnosti takového způsobu volby prezidenta, myslím, že celá věc má řadu pozitivních stránek, a jako výsledek má nejen zvolení nejvyššího představitele veřejného života, ale zajímavým způsobem ukazuje jako zvláštní referendum o myšlení a uvažování lidí, určitý stav naší společnosti.

Tato volba aktivizovala značnou část obyvatelstva, i když 40% k volbám nešlo. Volební účast je známkou aktívního úsilí ovlivňovat politiku a celkovou situaci v naší společnosti. A to je jistě pozitivní v situaci, kdy se mnohdy mluvilo o jakési politické letargii širokých vrstev. Skutečnost, že byl zvolen výslovně levicový kandidát, ale neznamená, jak by se na první pohled mohlo zdát, že společnost je z velké části orientována doleva, že očekává řešení problémů společnosti od levice, a to pro nedobrou situaci v současném vedení státu. Lidé si však neuvědomují, že tu situaci přivodila společně minulá činnost levice i pravice a že Miloš Zeman v posledních problematických létech "seděl" na Vysočině. A protože levice je v současnosti v opozici, mají lidé prostou, ale ne zcela zdůvodněnou naději, že právě levice zachrání situaci.

Avšak poměrně vysoký počet, skoro polovina hlasů, zvláště mladých lidí, pro Karla Schwarzenberga jako pravicového kandidáta, reprezentujícího staré tradiční hodnoty, které naše společnost postrádá, ukazuje zřetelně, že i u nás se pomalu rodí trend, který je ve světovém měřítku živý, totiž hledání hodnot, smyslu života, dobra a pravdy atd. Hlasy pro pravici to ukazují.

Předvolební kampaň prozradila, že mnoha lidem nevadí určitá orientace levicového kandidáta na minulost, na její metody, poměrná arogance, lež, manipulace a značná absence hodnot. Zároveň je patrné, že lidé nejdou důsledně za pravdou, že málo racionálně uvažují, snadno podléhají manipulaci nepravd a lživých argumentů. Lze z toho udělat souhrnný závěr, že jsme se s minulostí ještě dostatečně nevypořádali (právně, politicky a ideově) a že se tedy vrací, abychom ji znovu prožili.

Ale přece jen hlasy pro Schwarzenberga ukazují určitý sílící posun doprava – a to je značná naděje pro všechny, kteří volili pravicového kandidáta. Naděje je tedy hodnota, která nás povede do blízké budoucnosti s tím, že i nově zvolený prezident chce být prezidentem i této poloviny voličů oponenta a že vezme v potaz nové trendy ve společnosti a že se mu podaří překlenout příkop, který kampaň mezi občany pochopitelně vyhloubila...

kardinál Miloslav Vlk