Biskupové v Káhiře

Ekumenická skupina biskupů, kteří jsou přáteli Hnutí fokoláre, spirituality jednoty, se už více než 30 let schází každoročně na určitém místě v Evropě, aby spolu prožila aspoň týden ve vzájemné bratrské jednotě, v modlitbě za jednotu církví a v meditaci slova Božího. Vzájemně sdílejí své duchovní zkušenosti, zvláště o snaze uskutečňovat ve svém osobním životě i ve své církvi spiritualitu jednoty, informují se také o událostech ve svých církvích. Uvědomujeme si, že už dnes máme mnoho společných prvků víry: Máme společný křest, který církve navzájem uznávají, společné vyznání víry (určitě apoštolské, někdy se modlíme řecky i nicejské), společné Písmo, společný dar Ducha svatého. i Ježíšův příslib: „Kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já mezi nimi.“ (Mt 18,20) Na tomto základě už můžeme prožít určitou jednotu, i když ne ještě plnou.

Místa setkání většinou střídáme, abychom osobně poznávali ekumenickou situaci v různých částech Evropy a abychom se setkali s tamními církvemi. Setkání se konají s vědomím nejvyšších představitelů jednotlivých církví, kterým sdělujeme své programy, včetně Svatého otce Benedikta. Oni nám většinou posílají svá poselství a povzbuzení v našem úsilí.

V posledních létech jsme věnovali pozornost zvláště Blízkému východu a křesťanům, kteří tam žijí v těžké situaci. Setkali jsme se v Ammánu v Jordánsku, v Cařihradu, v Bejrútu v Libanonu, navštívili jsme Damašek i jiná místa v Sýrii a měli jsme v úmyslu se do Damašku vrátit. Ovšem už loni bylo jasné, že to nebude letos možné. Proto jsme své zraky obrátili k Egyptu, ke Káhiře a pečlivě sledovali tamní vývoj politické situace. Pro letošek jsme připravili – s určitým rizikem – od 2.do 9.9. program v Káhiře. Logistické a technické záležitosti i přímé kontakty s místními představiteli církví nám pomáhají vždy řešit místní lidé z Hnutí fokoláre. Ubytováni jsme byli hotelu Golden Tulip ve středu města. Tam se také odehrávala většina programu, dokonce i bohoslužby, abychom nechodili po ulicích a ´nedráždili´ místní muslimské obyvatele a zvláště policii, která trvale před hotelem dbala o naši bezpečnost. Mnohdy i během programu se různí zaměstnanci hotelu starali, jestli něco nepotřebujeme.

Smyslem našeho letošního setkání bylo, žít vzájemně bratrskou jednotu se základním tématem, které přednesla současná prezidentka Díla Mariina, Maria Voce: Ježíš přítomný v bratru (viz Mt 25).

Program měl obvyklý průběh. Přítomní místní koptští pravoslavní biskupové představili svou církev. Jeden odborník z moderního řádu scalabriniánů v Egyptě měl nádhernou, velmi zasvěcenou a velmi otevřenou přednášku na téma: „Společenská, politická a náboženská situace v Egyptě“. Poukázal v ní na to, že napětí mezi dvěma velkými skupinami muslimů, kde fundamentalistické muslimské bratrstvo má velký vliv, není ještě dořešeno. Mluvil otevřeně i o útlaku místní koptské a ostatních křesťanských církví. Jiný odborník měl velice zajímavou odbornou přednášku o mystice v islámu a ukazoval, že na této vysoké duchovní rovině se islám velice blíží v různých momentech křesťanství.

Běžnou součástí setkání je vzájemné sdílení, jak ve svém životě i ve svých církvích naplňujeme spiritualitu jednoty. Tentokrát velmi zaujaly zkušenosti koptských křesťanů, mládeže i rodin, kteří žijí intenzivně „Slovo života“ (věta z evangelia s komentářem) a spiritualitu jednoty.

Mezi konkrétními setkáními s církvemi v Egyptě byla samozřejmě na prvním místě koptská pravoslavná církev. Křesťanství se zde odvozuje od sv. apoštola Marka, jehož část ostatků koptská církev uchovává. Na místě, kde jsou uloženy, jsme se modlili za církev v Egyptě. Nejvyšší představitel koptské církve, i v egyptské společnosti velmi známý, papež Šenuda letos v březnu zemřel. Byli jsme pozváni a přijati administrátorem patriarchátu Pachomiem. Nejprve přijal naši šestičlennou delegaci biskupů. Při tom setkání jsme ho informovali o Hnutí fokoláre, o svém setkávání a činnosti. Byl velmi spokojen a pozval celé čtyřicetičlenné společenství na slavnostní večeři. Při tom přednesl krásnou přednášku o egyptském mnišství, které je významným rysem zdejšího křesťanství a má kontinuitu od prvních křesťanských staletí. Toto setkání bylo přenášeno místní koptskou televizí. V návaznosti na to jsme pak navštívili v poušti, ve Wadi Al Natrun, 60 km od Káhiry, čtyři starobylé kláštery, kde mají žije přibližně 200 mnichů. Množství ikon, relikvie svatých mnichů… zdálo se mi, že to pro naše spolubratry protestanty bylo příliš. Ale vysvětili jsme si, že jsme zde v oblasti semitského myšlení a kultury, které je orientováno na obrazy, na konkrétní věci (viz Kristovo učení v podobenstvích) a uvědomovali jsme si, že tento způsob semitského myšlení je bližší dnešní moderní době než naše řecko-římská kultura. V této oblasti také vzniká nový moderní klášter „Anafora“, zakládaný jedním z koptských biskupů anbou (takový mají titul) Thomasem. Je to moderní prostředí orientované podle Taizé. Velice se mu líbila spiritualita fokolare a řekl, že i tato spiritualita zapadá do jeho projektu a chce se s námi setkávat.

Navštívili jsme též koptský katolický patriarchát. Jeho představitel nás přišel pozdravit do hotelu. Spiritualitu fokoláre zná. Pozval nás na koncelebraci do své katedrály. Tak zde několik katolických ritů koncelebrovalo k velkému překvapení protestantů a anglikánů.

Ve vnitřní Káhiře jsme navštívili různé starobylé kostely. U jednoho jsme se setkali s tradicí, že na tom místě pobývala Panna Maria, když utekla s Ježíšem z Izraele. Zdejší chrámy se často po vnější stránce podobají mešitám, mají kopulovitou střechu a vedle věž. Když jsme vyslovovali názor, že se křesťané přizpůsobují muslimům, byli jsme poučeni, že je to naopak. Mešity byly stavěny podle původně křesťanského velechrámu v Cařihradě Hagia Sophia.

Káhira je ´magalopolis´, celá aglomerace má necelých 20 milionů obyvatel. To, co mě velice udivilo, že na širokých bulvárech, kde obousměrně proudí po čtyřech stopách obrovské množství aut, nejsou semafory – ve vnitřním městě jsem zahlédl snad dva, z toho jeden nefungoval. A při tom žádné karamboly ani nervozita jako třeba v Římě. Navíc tu nejsou vyznačeny přechody pro chodce.

Podle programu jsme se měli setkat také s představitelem známé muslimské university Al Azhar, ale ten se krátce před naším setkáním omluvil pro pracovní zaneprázdnění. S muslimským světem jsme se tedy nesetkali přímo jako například před několika léty v Libanonu.

Naše setkání splnilo svůj původní záměr projevit solidaritu egyptským křesťanům v jejich situaci. Naše přítomnost nezůstala skrytá, ale vešla přes televizi ve známost v celé společnosti. Zprávy jsme poslali i naším církevním představitelům. Naši zprávu dostal i Svatý otec před svým odletem do Libanonu.

kardinál Miloslav Vlk