Přesun na obsah

Vatikán v médiích

20. 6. 2012

ČTK uveřejnila dne 18. 6. 12 článek z deníku Le Monde s názvem „Le Monde o pochybnostech kolem fungování Vatikánu“. Byl jsem překvapen, kolik nepřesností a nesmyslů tento francouzský levicový deník napsal. Je politování hodné, že to ČTK uveřejnila a tak šíří určité bludy. Chápu, že nemůže dosti dobře zkoumat správnost, ale je vidět, že ani v naší společnosti, ani ve vzdělaných kruzích, nejsou některé základní věci kolem církve samozřejmě známé. Článek mě přinutil k následujícímu komentáři.

Redaktor Le Mondu v článku mluví o „pochybnostech o vnitřním fungování vatikánského státu…“ A dále vyslovuje řečnickou „otázku, zda je tak malý stát schopen řídit celou církev…“ A náš milý neinformovaný redaktor si nedá ani tu práci, aby kliknul na Google a získal si běžné informace. Nesměšoval by pak „Stát Vatikán“, „Svatý stolec“ a „Římskou kurii“. Vatikánský stát existuje jako stát od r. 1929 na základě známé lateránské smlouvy mezi Svatým stolcem a Itálií po dlouhé historické peripetii, kdy Vatikán ovládal velkou část Itálie. Vatikánský stát je výsostným územím Svatého stolce, v němž trvale bydlí papež jako nejvyšší hlava světové církve a sídlí tam všechny církevní úřady, kongregace, které jsou jakýmisi „ministerstvy“, která má papež k dispozici pro řízení světové církve. Ty tvoří „římskou kurii“. V čele těchto úřadů je vždy některý kardinál a v plénu řada dalších biskupů. Šéf kongregace má běžný pravidelný styk s papežem a předkládá mu všechna důležitá rozhodnutí, která jeho úřad připravuje, a vydává je se schválením papeže, pokud v určitých nejzávažnějších věcech nevydává příslušný dokument sám papež. Takže „malý vatikánský stát“ žádnou církev neřídí. To je výmysl neinformovaného pana redaktora. Církev tedy řídí „Svatý stolec“, který je od počátku křesťanství hlavním biskupským stolcem všech křesťanů. Vatikánský stát a Svatý stolec jsou dva odlišné subjekty. Oba vydávají svým členům a pracovníkům odlišné osobní dokumenty. Například já osobně mám diplomatický pas Svatého stolce, podepsaný státním sekretářem Bertonem. Někdy mívají kontroly s tímto pasem potíže, protože v něm není jako místo vydání „Vatikán“, který mají na hranicích v seznamu států…

Autor citovaného článku, kromě toho, že soustavně neprofesionálně plete Vatikán a Svatý stolec, ukazuje ještě řadu dalších neznalostí. / Nebo úmyslně překrucuje pravdu, aby snáze církev očerňoval/ Cituje „historika a experta na Vatikán Melloniho“, který neznaje bibli, napsal, „že by vedení universální církve mělo být svěřené stálému kolektivnímu mechanismu složenému z biskupů, kteří by měli rozhodovací pravomoc“…A náš slavný autor „znalecky“ dodává, že „otázka kolektivnosti, kterou doporučuje Druhý vatikánský koncil, byla odložena, ale centralismus Svatého stolce je stále pranýřován.“ Nevím, jestli je to jen základní neznalost nebo zloba, že autor neví, že tato myšlenka byla uskutečněna papežem Pavlem VI. v roce 1975, kdy byla v církvi obnovena synodalita, byl zřízen „Synodus episcoporum“, trvalý kolektivní úřad, který připravuje pro každých pět let (a mnohdy i častěji) spolu s papežem projednání určitého urgentního tématu v církvi. Papež je při zasedání synody vždy trvale přítomen. Po skončení zasedání dává synoda papeži sylabus projednávaných otázek, zvolí pokaždé ze svého středu grémium biskupů a kardinálů z celého světa, kteří pak připravené otázky pro papeže společně zpracovávají. Sám jsem se vícekrát zúčastnil několika synod a byl jsem také zvolen do onoho grémia, pracoval jsem na přípravě synody a pak na zpracování dokumentu pro papeže… Onen „expert“ i redaktor článku však neznají bibli, nevědí, že církev je založena Kristem na hierarchickém principu a že to nikdo nemůže změnit, chceme-li zůstat církví Kristovou. Poslední slovo má podle Kristova ustanovení první z apoštolů, Petr, a jeho nástupce…Je velmi úsměvné, není-li to spíše tristní, jaký názor uvedení autoři na církev mají, když si stěžují, že papež trvá neoblomně na tom, co jeho předchůdce v encyklice Humanae vitae o sexuální morálce stanovil, a kritizují, že papežové nejsou povolnější v otázkách, které jsou „zásadní pro soudobou individualistickou a hedonistickou společnost“. Jestli tomu dobře rozumím, radí církvi, aby se řídila podle „individualistické a hedonistické“ společnosti, a ne podle Kristova evangelia. K tomu není nutno nic dodávat. A ještě „znalecky“ článek dodává: „O všech těchto otázkách se hovořilo na druhém vatikánském koncilu“. Ach, ta ubohost! A takovýmito nesmysly jsou krmeni čtenáři…Nedivím se pak, jak názor společnosti na církev podle toho vypadá. Vážení, více pravdivosti a solidnosti!

kardinál Miloslav Vlk


Aby všichni byli jedno

Vyhledávání

Výběr jazyka