Světový den mládeže

Opět je tu světový den mládeže, velké setkání s papežem. Tento obdivuhodný světový meeting založil Jan Pavel II. Měl velikou lásku k mladým lidem, se kterými se setkával při svých četných cestách po světě. V tomto svém ladění srdce se chtěl setkat s mladými zvlášť. A tak vznikly světové dny. 

O přípravném programu – vzdálenějším (doma) i bližším (na místě) – se informovalo v katolických i  ostatních médiích.

Ve Španělsku, které bylo vždy tradičně katolické, nastal za posledních několik desetiletí znatelný posun „doleva“ od oné pověstné katolické tradice. Tento posun je „kyvadlovou“ reakcí na určitý ustrnulý tradicionalismus katolického života ve Španělsku, který nebral včas v potaz Kristovo slovo o „znameních časů“ (srov. Mt 16,4), kterých je nutné si všímat a neustrnout na stylu života, který odpovídal společenským a kulturním poměrům minulosti. Také Kristus přišel na svět, když nastala „plnost času“, když doba byla zralá.

Život z víry není soukromá věc, jak se nám, zvlášť v posledním století, snažili mnozí namluvit. Církev se bohužel sama od dob osvícenství stahovala pod tlakem společenského vývoje z veřejnosti do privátní sféry. A komunismus pak „trestal“ církev tím, že ji zatlačoval do soukromí a připravil o všechny prostředky, aby mohla svobodně a nezávisle žít ve společnosti. Tohle dědictví přežívá v mnohém směru dodnes. Jak těžko se napravují tyto chyby minulosti! (viz restituce). Druhý vatikánský koncil udělal v tomto směru pro církev historický krok svým učením, „aggiornamentem“, „zdnešněním“, podle znamení časů…

Výrazem změn ve španělské společnosti jsou i demonstrace a protesty, zvlášť mládeže, proti konání světového setkání. Jistě, je to výraz svobody projevu, nic proti tomu. Motivy, které bylo možné na transparentech demonstrujících číst jsou dvojího druhu: jednak „ideologické“ – „mládež není papežova“, obrana „laickosti“, a pak společenské, v obtížné ekonomické a sociální situaci země - protesty proti placení papežovy návštěvy „z daní poplatníků“.

Všimněme si „nosnosti“ těchto deklarovaných sloganů demonstrace. Široká svoboda umožňuje takto veřejně hlásat i nepravdy a je to právně nepostižitelné. I Goebels měl svobodu hlásat své lži, stejně i komunistická propaganda – i když komunistický režim také nebyl demokratický a neposkytoval svobodu na obranu, ale přesto měl v tomto smyslu „svobodu“ hlásat své lži, i když se nikdo proti nim nemohl bránit. Že to klame veřejnost a desinformuje – tím se nikdo nezabývá…

A k těm heslům: že mládež není papežova – to jsou nepravdivé ideologické populistické výkřiky, které se na toto setkání statisíců vysloveně katolické mládeže vůbec nehodí. To je „zbožné“, ale marné přání uličního davu…Otázka obrany laickosti – to je jistě svobodné a možné přání protestujícího davu, ale nevím, jestli je to obhajoba práva někde zakotveného, třeba v ústavě (jako ve Francii). A vůbec, čím vlastně ta laickost je zde narušena? A není v rozporu se svobodou těch druhých na vyznávání víry? Spíše by zde měli větší právo své vydržené místo manifestovat právě křesťané.

Podobně povrchní jsou zde i protesty proti financování světového dne z peněz daňových poplatníků. Je tu tvrzení proti tvrzení, protože ani jedna strana neuveřejnila žádný rozpočet finančního krytí výloh. Organizátoři tvrdí, že setkání bude hrazeno z poplatků účastníků a ze sponzorských darů. Ale dav „ví“, že to bude z jeho peněz. Média však často nejdou tak daleko, aby zkoumala, kde je pravda…A tak se  populisticky mluví jako o hotové věci, že výlohy budou hrazeny z kapes daňových poplatníků.

Podobně povrchní byly i protesty organizace anglických ateistů před návštěvou papeže ve Velké Británii.

Často se mluví proti papežově konzervativismu, proti tomu, že brání potraty, tzn. právo na život i pro nenarozené, což je ostatně zakotveno ve světové  Chartě práv dítěte atd. Je zajímavé, že mnohdy tito protestující si berou veškerá práva na svobodu projevu i na hlásání nepravdy pro sebe, ale papeži upírají právo říkat to, o čem je hluboce přesvědčen, co odpovídá pravdě a co by bylo tomuto našemu podivnému světu k prospěchu…V Benátkách papež začátkem května připomínal věřícím lidem, že „je třeba prosazovat a odvážně hájit pravdu…“ a poukazovat na nepravdy, se kterými se bohužel velmi často ve společnosti pracuje. Tím jsou inspirovány i tyto řádky…

Kardinál Miloslav Vlk