Dovolená

V prázdninovém čase dovolených absolvuji pravidelně s dalšími spolubratry odpočinkové a duchovně aktivní chvíle. Biskupové jsou obvykle celoročně zabořeni do tolika úkolů a povinností, že na soustavnější odpočinek často zbývá jen málo času. Využíváme tohoto období, abychom odpočívali společně. Vybíráme k tomu krásná místa v přírodě, doma i v zahraničí. Několikrát jsme strávili naší dovolenou v jižním Tyrolsku za Kufsteinem, ve Walchsee, na velké prázdné neobsazené faře, kde bylo místo pro 7-9 osob – u jezera a v horách, kde jsme se o sebe starali sami, včetně vaření. Jindy jsme byli v Itálii u moře a tak podobně…

Program je odpočinkový - túry, koupání, hry atd., ale i duchovní – mše svatá, rozjímání, sdílení bolestí i radostí, osobních duchovních zkušeností, vzájemné povzbuzení; vše na základní bázi vzájemné bratrské lásky, která přináší jednotu, za kterou se Ježíš modlil, když po poslední večeři sestupoval ze Sionu do Getseman: "Aby všichni byli jedno, jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli jedno v nás." (Jn 17,21)

Tentokrát jsme trávili volný čas v menší skupině, v pěti, v nádherném koutu jižního Bavorska (Švábska) u velkých známých jezer, s krásnou přírodou okolo a v „podhůří“ Alp, skoro na německo-rakouských hranicích, mezi Mnichovem a Garmisch-Partenkirchen. Zhruba 20 km na jih od Mnichova se nacházejí velká známá jezera Starnberger See a Ammersee.

Kromě krásné přírody, vody a hor tu tentokrát byla nevýslovná nabídka – úžasné množství větších či menších míst proslulých svým nesmírným kulturním bohatstvím, svými nádhernými barokními a rokokovými farními či klášterními chrámy. Ne nadarmo se bavorská oblast na jih od těchto jezer nazývá Pfaffenwinkel, „farářský kout“.

Na břehu Štarnberského jezera jsou kláštery sester benediktinek s misijním zaměřením. V Tutzingu a kousek dál v Bernriedu jsou velké klášterní budovy, které slouží pro různé kurzy, pro formaci, exercicie a také pro prázdninové pobyty. Zde jsme byli ubytováni a odtud jsme vycházeli na různé pěší túry do přírody a také se vydávali na poutní „autovýpravy“ za úžasnými krásami této oblasti.

Tyto barokní či rokokové chrámy bazilikálního charakteru, obvykle o třech lodích s úžasně krásnými oltáři, s malbami biblických výjevů na stropě i po stěnách, po stranách s množstvím vedlejších oltářů, nádhernou kazatelnou a mnoha polychromovanými a pozlacenými sochami či sousošími, zvláště kříži a výjevy utrpení Páně – to vše je nevídaným kulturně náboženským bohatstvím - jedna velká „územní“ galerie!

Navštívili jsme i nádherný známý benediktinský klášter Ettal, obklopený vysokými horami, a nedaleko v Rottenbuchu bývalý augustiniánský barokní klášterní, dnes farní chrám Narození Panny Marie. Na tomto i dalších barokních skvostech této oblasti se v nádherné výzdobě, světlých zářících barvách ukazuje duch barokní zbožnosti: radost ze spásy, radost z toho, že jsme se stali dětmi Božími: vše je rozevláté, vše tančí…

Nedaleko je světoznámé místo pašijových her Oberammergau, kde v současné době hrají divadlo o „Josefovi a jeho bratřích“.

Na břehu jezera Ammersee leží městečko Diessen, kde je nepopsatelně krásný barokní chrám Panny Marie.

Dále jsme „putovali“ do světoznámého poutního chrámu „Ukřižovaného Spasitele“ ve Wies, kde rokoko bylo přivedeno k vrcholu (chrám je zapsán do světového kulturního dědictví). Když jsme se na vývěsce dočetli, že tento skvost byl v době „kulturní revoluce“ po Velké francouzské revoluci začátkem 19. stol. určen k demolici, byli jsme šokováni. Je neuvěřitelné, že osvícenství bylo tak zaslepené a tak brutálně nekulturní. Takovýto osud měl postihnout nejen tento chrám, ale i řadu dalších. Některé z nich lidé neubránili a byly zničeny. Jak je možné zjistit, materiál získaný z kostelů byl použit k výstavě civilních staveb.

A v této pouti by bylo možno pokračovat a jmenovat Steingaden, Wessobrun a další a další. Zvláštní místo mezi těmito krásami na břehu Ammersee má klášter benediktinů a jejich krásný chrám v Andechs. Je proslulý nejen svou polohou a krásou, ale i tím, že se tu narodila kněžna Hedvika, provdaná pak do Polska do Trebnicze, kde založila klášter a stala se svatou. Svým rodokmenem a příbuzenstvem zasahuje do několika sousedních zemí: do Polska, Maďarska i Česka.

Byly to krásné chvíle v kruhu přátel, uprostřed krásy přírody i s velkými zážitky při setkání s nádherným uměním člověka, které vyjadřuje jeho hluboký vztah víry a lásky k Bohu.

Kardinál Miloslav Vlk

Červenec 2011