Přesun na obsah

Nový blahořečený

15. 6. 2011

V pondělí svatodušní dne 13. června, které je zde volným dnem a svátkem, se v Drážďanech před tamní katedrálou konala velká slavnost, o které se psalo nejen v celém Německu. I naše ČTK přinesla zprávu: při slavnostní pontifikální mši byl prohlášen za blahoslaveného mladý lužickosrbský kněz Alojz Andritzki. Obřad vedl papežský delegát kardinál Angelo Amato, prefekt vatikánské kongregace pro svatořečení. S ním koncelebroval místní biskup Joachim Reinelt, apoštolský nuncius v Německu J.C. Périsset a dalších 15 biskupů, mezi nimiž byli i tři čeští biskupové a další kněží (což ale ČTK neuvedla). Přítomen byl také saský ministerský předseda Lužický Srb, věřící katolík, Stanislaw Tillich. (fotografie zde) 

Tato beatifikace má v Německu samozřejmě mnoho konotací: nový blahoslavený zahynul v nacistickém koncentráku, byl neohroženým kritikem nacismu, jeho zvrhlé ideologie rasové nenávisti, totality a násilí na člověku i na národech. Nacistický režim hrubě pošlapával pravdu a pronásledoval církev. Umučený kněz byl beatifikací postaven jako vzor mladým lidem, zvláště mladým kněžím, jako „superstar“ víry, lásky a statečnosti. Vlastním důvodem kanonizace nebyla jen prostá neohrožená kritika zvrácené ideologie, ale především jeho hluboká živá, pevná, svěží víra. Jeho vnitřní postoje zrcadlí nesmírně krásná kniha, uveřejňující zhruba 75 dopisů rodičům a přátelům z doby rok a půl trvajícího utrpení v koncentračním táboře v Dachau, kde byl vězněn také kardinál Beran. Silou své radostné víry povzbuzoval spolubratry v utrpení… V jednom ze svých dopisů z koncentráku píše: „Ani tehdy, když od nás Pán zdánlivě odvrátil svou tvář a my jsme skutečně sráženi až k zemi, nepochybujme o lásce našeho nebeského Otce. Když právě nyní nemůžeme působit jako rozsévači, chtějme se stát alespoň obilným semenem, abychom v čas sklizně přinesli množství plodů. Tak jsme vždy a všude schopni sloužit Pánu a jeho církvi…“ (8.2.1942). A tak je jeho život v době dnešního relativizmu pravdy a hodnot živou výzvou pro všechny, abychom svou víru žili bez výhrad, beze strachu a s ochotou dát pro víru vše. Takové jsou i výzvy současných papežů ke všem věřícím. Statečnost, pevnost, nasazení, nikoliv nejasný postoj, vyhýbavost, diplomacie a mnohdy ochota „žít se lží“ a být nakloněn „kšeftovat“ s vírou. Alojz je těch silných postojů imponujícím representantem, protože byl mladý, skaut, sportovec, fotbalista a muzikant. Vedle urny s jeho popelem položili mladí lidé po odhalení jeho obrazu fotbalový míč, trubku. I když je dnes doba dialogu, nejsou kanonizování diplomati, ale hrdinové. Podobné poselství nese i život nedávno blahořečené mladé osmnáctileté italské dívky Chiary Luce Badano, která s úžasnou vírou v lásku Boží s úsměvem na tváři a s radostí nesla těžké ochromení rakovinou a tak odešla ke Kristu do ráje… Při její beatifikaci v Římě byli přítomni i její rodiče.

Při beatifikaci Alojze byla přítomná i jeho 92 letá sestra Marta a jeho spolutrpitel z koncentráku Hermann-Josef Scheipers /97 let/, který tu nosil na svém oblečení útržek z původního muklovského pruhovaného oděvu s číslem 24 255. On vydával při odpolední pobožnosti svědectví o blahoslaveném.

Ideologie nenávisti – komunistické i nacistické – i když doprovázené obrovskou státní mocí, se v minulém století zhroutily. Bezbranný postoj hrdiny Boží lásky je vítězně postaven na katafalk… Tyto skutečnosti postavené dějinami před náš zrak, je třeba nepřehlédnout.

kardinál Miloslav Vlk


Aby všichni byli jedno

Vyhledávání

Výběr jazyka