Na začátku Svatého týdne ve Svaté zemi

Krásným slunným počasím se otevřel sváteční den Květné neděle v Jeruzalémě. Zdálo se mi, že i muezzini ztichli, zatímco bylo slyšet především zvony z různých jeruzalémských chrámů. V tomto týdnu se budou rozeznívat znovu a znovu. Připravuje se oslava Květné neděle průvodem z Betfage, na východní straně Olivové hory. Slavnost organizuje latinský patriarchát. Průvod vede vždy jeho patriarcha Twal Fuad. Jeho sídlo je v křesťanské části starého města, mezi Novou a Jaffskou bránou. V poledne jsem byl pozván ke slavnostnímu obědu do latinského patriarchátu s patriarchou, světícími biskupy, dále tu byl apoštolský delegát (nuncius) Antonio Franco. Ke společnému obědu zasedli i spolupracovníci patriarchy a bohoslovci. Po obědě jsme jeli přes Sion a přes údolí Cedron po jižním svahu Olivové hory na její východní stranu. Nacházejí se zde známá biblická místa Betfage a Betánie. Betánie je osadou palestinskou, je proto obehnána vysokou zdí, která zamezuje volnou komunikaci s okolním světem. Trasa průvodu Květné neděle v minulosti vedla z Betánie přes Olivovou horu do Jeruzaléma. Za současné situace se průvod zahajuje v Betfage.

V minulem století byly nalezeny cestopisné poznámky ze 4. století. Jejich autorkou starověká poutnice, bohatá křesťanka Egerie. Poutnice popisuje, jak se v její době konal slavnostní průvod z Betánie do Jeruzaléma. Tyto poznámky ukazují, že dnešní průvod má hluboké historické kořeny a že probíhá v podstatě stejně. Jistě to byla především církevní liturgická událost, ale v současné náboženské situaci Jeruzaléma má tato oslava i velký podtext společenský: manifestuje stále ještě významnou křesťanskou přítomnost.

Betfage je velmi výstavná lokalita, vše tu září novotou. Centrum tvoří klášter františkánů, nedávno nově rozšířený. Je v něm 200 míst pro křesťanské rodiny, které nenacházejí v Jeruzalémě bydlení. Františkáni se velmi dobře starají o křesťanské rodiny a možnosti jejich ubytování. Celkově pro ně mají na různých místech až 600 ubytovacích možností.

Když jsme spolu s patriarchou přijížděli do Betfage a do kláštera na jeho velikou zahradu a dvůr, bylo tu již shromážděno veliké množství účastníků: malých i velkých, zvláště rodin s dětmi na rukách i v kočárcích. Bylo tu mnoho žen, zřejmě palestinského původu, s typickými šátky na hlavách. Znalci domácích poměrů odhadovali množství na 8-10 tisíc účastníků. Připomínali, že v minulých letech jich bývalo ještě více. Úřady totiž nedávají povolení účasti z palestinských území celým rodinám, ale vždy jen jednomu zástupci rodiny.

Shromážděné zástupy jásavě přivítaly patriarchu potleskem, hlasitým pokřikem i máváním ratolestmi. Kromě olivových a palmových ratolestí měli v rukou různé zelené artefakty, množství velkých vlajek latinského patriarchátu: červený kříž a v každém jeho rameni ještě další křížek. Mnoho lidí mělo v rukou malé vlaječky patriarchátu. V davu bylo vidět i jiné národní vlajky, například francouzské, a zvláště polské. Vedle františkánů tu byli i členové jiných řádů, různé krojované osoby, skupiny strážců Božího hrobu. Mnoho chlapců bylo oblečeno do skautských krojů. Dělali pořadatele po obou stranách průvodu.

Průvod se ubíral často po cestě s vysokými hradbami. Na nich stáli lidé, zvědavci i účastníci. Také v oknech domů bylo plno lidí, zvláště dětí. Procesí bylo doprovázeno množstvím dětí. Více méně nenápadně tu byla přítomná izraelské policie, která byla připravena zasáhnout v případě nějakého nepořádku. Na různých místech stáli v malých skupinkách ozbrojení izraelští vojáci. Kvůli průvodu byl na chvíli uzavřen provoz na velmi frekventované ulici z údolí Cedron kolem hradeb, až na úroveň Lví brány.

Průvod byl zahájen na zahradě kláštera podle liturgických předpisů s požehnáním ratolestí v rukou lidí. Patriarcha požehnal i olivové ratolesti, které se pak rozdávaly. Průvod se pak vydal kupředu na cestu dlouhou asi 3-4 km. V závěru průvodu šel patriarcha Fuad obklopený biskupy, klérem a bohoslovci. Průvodu se účastnili i zástupci jiných ritů. Oficiální představitelé zastoupeni nebyli.

Ne dlouhá cesta trvala od půl třetí odpoledne do páté hodiny. Průvod probíhal klidně bez incidentů, jen občas bylo znát, že ne všichni okolo jsou s takovými našimi projevy spokojeni, zvláště někteří mladí lidé to dávali někdy najevo.

Nejprve jsme stoupali po západním svahu Olivové hory. Průvod se před námi rozvíjel jako mohutný živý pestrý had. Bylo velmi obtížné, aby se vměstnal do často velmi úzkých cestiček a uliček, zvláště pak na svahu Olivové hory směrem do údolí Cedron. Proto se průvod často zastavoval. Zástup se modlil, ale hlavním obsahem byly známé mesiánské žalmy k uvítání „Krále-Mesiáše“ a mnohé další radostné písně v nejrůznějších jazycích, v arabštině, latině, hebrejštině i v dalších moderních evropských jazycích. Stále se ozývalo „Hosana“. Hrálo se na kytaru i jiné nástroje, františkáni tancovali. Všeobecně panovala nesmírně radostná atmosféra, připomínající atmosféru slavnostního Ježíšova královského vjezdu do Jeruzaléma.

Cesta vedla z Betfage k vrcholu Olivové hory, k velkému klášteru karmelitek. Vpravo jsme míjeli místo nanebevstoupení Páně a pak jsme kolem areálu Pater noster sestupovali k místu nejhezčího výhledu na Jeruzalém. Otevřel se před námi svah Olivové hory, který je doslova posetý zakoupenými pohřebními místy. Dále je vidět údolí Cedron, celé panorama chrámové hory na druhé straně údolí, vlevo Sion s cestou, po které Ježíš sestupoval do Getsemanské zahrady. Sestupovali jsme kolem místa Dominus flevit a kolem pravoslavného chrámu sv. Maří Magdaleny s pozlacenými cibulovitými kopulemi, minuli jsme chrám národů, Getsemanskou zahradu a přes známou křižovatku se dali vzhůru podél hradeb. Úzkou Lví bránou jsme vstoupili do uličky Lví brány a vešli do prostorného nádvoří chrámu sv. Anny. Zde pak po závěrečné homilii a modlitbě v arabštině udělil patriarcha Fuad požehnání relikvií svatého kříže a tím byl průvod zakončen.

Slavnostně jsme tak vstoupili do Svatého týdne, abychom provázeli Ježíše krok za krokem na vrcholné cestě jeho života až na Kalvárii a ke hrobu vzkříšení na místech, kde se to vše událo.

Cesta a celé okolí, pohledy na svaté město, na jeho posvátná místa – to vše vytvářelo silný emotivní dojem konaného průvodu. Vše připomínalo Ježíše, zvláště poslední okamžiky jeho života. Doprovázeno četbou Písma, zvláště evangelií se v tomto prostředí, s těmito „kulisami“ lehce přenášíte do Ježíšovy doby a to vše usnadňuje hluboký prožitek vrcholných událostí spásy.

Město je plné turistů i poutníků, zní tu modlitba křížové cesty v arabštině i jiných živých jazycích. Poutníci zaplavují posvátná místa. Jsou tu nejen katolíci, ale i ostatní křesťané, poněvadž letos slaví Velikonoce všichni křesťané ve stejné datu. Židovské obchody jsou zavřené, i židé oslavují svou Paschu. Celé svaté město je jaksi vtaženo do této oslavy. I tyto okolnosti přispívají k hlubokému prožitku Velikonoc.

Z Jeruzaléma kardinál Miloslav Vlk

další fotografie v galerii