Přesun na obsah

Papež Benedikt v Portugalsku

13. 5. 2010

Při svých apoštolských cestách se Svatý otec nesoustřeďuje pouze na domácí pastorační problematiku navštěvované země, ale vidí vždy situaci v širších souvislostech, často nejen evropských, ale i celosvětových. Bylo tomu tak při návštěvě v naší republice, je tomu tak i nyní při jeho cestě do Portugalska.

Stalo se už dobrým zvykem, že při příletu do té které země papež poskytuje interwiev. Jsou v něm kladeny otázky (jistě plánovaně a domluveně), které uvádějí návštěvu do širšího kontextu nejen vnějšího, společenského, ale i církevního. Bývá to vždy několik hutných témat pro novináře, jakoby širší zarámování návštěvy, aby se každý novinář jakékoliv orientace mohl návštěvou v těchto širokých souvislostech zabývat…

Při příletu se na palubě letadla papež zabýval několika tématy: Portugalsko, jeho přínos pro rozšíření křesťanství ve světě v minulosti, ale hned přešel k současné situaci a zabýval se tématem sekularizace - i v portugalské společnosti - a jejího vztahu ke křesťanské kultuře víry. Tato úvaha se odvíjí zcela v rovině jeho hlubokých filosoficko-teologických analýz současné evropské i světové situace, jak to udělal i při návštěvě u nás. Jeho odpovědi jsou „šity na míru“ nejen portugalské situace, ale jsou obecně platné pro Evropu, ano i pro naši situaci. Stojí za to, aby se jí novináři, zvláště v této předvolební době programů a plánů, podrobně zabývali a zkonfrontovali papežem hluboce fundovaně naznačenou a do budoucna zaměřenou orientaci s úrovní předvolebních navrhovaných perspektiv v naší zemi.

Papež tu rozebírá vztah sekularizace a kultury víry. Sekularizaci neodsuzuje se zdviženým ukazováčkem, ale nazývá ji „šancí“ a „výzvou“ k úsilí vytvořit mezi sekularizací a transcendencí víry hluboký plodný dialog, vedoucí ke vzájemnému obohacení a k pravdivé syntéze, odpovídající charakteru světa, který nemá jen rozměr horizontální a imanentní, ale potřebuje také vertikálu.

Víra zase nemůže zůstat zahleděná do transcendentna, ale musí nutně spojit individuální usilování o dosažení dobra spásy se skutečností, že člověk jde cestou pozemských skutečností a má Bohem danou zodpovědnost také za ně a musí je nechat pronikat hodnotami duchovními. Lze toho dosahovat v dialogu se sekulárními skutečnostmi, které potřebují obnovu duchovním vertikálním rozměrem. Toto téma rozvíjí papež v prvních dvou odpovědích – otázka o Portugalsku a druhá o Evropě. Zdůrazňuje, že v tom je poslání Evropy. Rozvíjí myšlenky vyslovené už v encyklice Láska v pravdě. Papež odmítá falešný dualismus chápání světa a ekonomický positivismus, který se domnívá, že může oblast hospodářství a trhu uskutečňovat bez etické komponenty, řízený jen sám sebou, jen ekonomickými silami, ekonomickou pozitivistickou a pragmatickou racionalitou, které odhlížejí od reality člověka coby bytosti etické… Tyto názory jsou velkou výzvou také pro hodnocení a analýzy naší domácí situace, jejích kořenů, postojů a názorů, ze kterých jsme se do ní dostali… A také pro zvažování budoucího vývoje…

FatimaTřetí otázka P. Lombardiho v tomto interwiev se týkala souvislosti současné situace v církvi se třetím tzv. fatimským tajemstvím, které v roce 2000 právě on jako prefekt Kongregace pro nauku víry prezentoval. Papež projevuje radost ze své cesty do Fatimy a uvádí svou cestu do souvislosti s modlitbou za současné problémy v církvi. Odmítá jednostranné vidění, že současné utrpení papeže a církve je pouze plodem vnějších útoků nepřátel, ale velmi otevřeně zdůrazňuje, že utrpení přichází také „právě z nitra církve, z hříchu, který v ní existuje“. Proto se církev musí „znovu učit pokání, přijímat očistu, naučit se jednak odpuštění, ale také spravedlnosti. Odpuštění nenahrazuje spravedlnost. Jedním slovem, musíme se znovu naučit podstatě: obrácení, modlitba, pokání a ctnosti. (…)“ Panna Maria je pro nás viditelnou a mateřskou zárukou Boží dobroty, která má v dějinách vždy poslední slovo.

kardinál Miloslav Vlk


Aby všichni byli jedno

Vyhledávání

Výběr jazyka