Přesun na obsah

Čas změny

22. 2. 2010

Už dlouhou dobu zůstávala otázka nového pražského arcibiskupa v zájmu médií. Po mém podání demise do rukou Svatého otce dne 19. dubna 2007 mi bylo funkční období prodlouženo o dva roky. Ten termín končil v květnu 2009. Podle některých signálů z Vatikánu se čekalo oznámení jména již před Vánocemi 2009 nebo na Zjevení Páně, na Tři krále 2010, ale jmenování stále nepřicházelo. Já jsem měl již dávno plánovanou cestu do Thajska, do Bangkoku na mezinárodní setkání biskupů od 5. do 14. února. Při tom napjatém očekávání jsem byl na rozpacích, zda odletět na setkání, které jsem měl moderovat, nebo čekat na neurčité datum. Po rozhovoru s apoštolským nunciem jsem se rozhodl odletět dne 4. února s tím, že budeme ve stálém telefonickém spojení.

V úřadu jsme připravili různé varianty oznámení do tisku, až přijde jmenování. Uprostřed následujícího týdne jsem v Bangkoku dostal od pana nuncia důvěrnou zprávu, že jmenování se uskuteční dne 13. února. V následující den jsem volal Mons. Dukovi a dohodli jsme se na setkání při pracovním obědě na arcibiskupství pražském v pondělí 15. února. Tyto skutečnosti jsme nepublikovali, abychom se mohli nerušeně setkat a hovořit spolu.

První cesta Mons. Duky tedy vedla na pražské arcibiskupství. Svolal jsem na setkání všechny pracovníky arcibiskupství. V Sále kardinála Berana jsem nového arcibiskupa pozdravil a přivítal. Jako symbol neoficiálního „předání diecéze“ jsem mu daroval Katalog pražské arcidiecéze,  kde je seznam všech farností a kněží, a pak nově připravené právní  normy arcidiecéze, partikulární právo, které zatím žádná diecéze nemá. A předal jsem mu klíč nejen symbolický od arcibiskupství. Představil jsem mu také nejdůležitější pracovníky úřadu a zdůraznil úroveň, na kterou úřad vytáhli, takže je v řadě diecézí po této stránce na prvním místě, co se týče ekonomiky, informační techniky, kde jsme šli svou cestou, a máme proto už dávno fungující systém. Ale i po stránce mezilidských vztahů je tým spolupracovníků na vynikající úrovni. A tento živý „organismus“ jsem mu předal a vyzval jej, aby také s novým arcibiskupem spolupracovali jako se mnou. Mons. Duka promluvil o kontinuitě, o tom, že jsme se na fakultě učili nedělat na začátku po určitou dobu žádné změny ...

Při pracovním obědě jsme hovořili o pastoračních úkolech v pražské arcidiecézi. Tato diecéze je z větší poloviny v hlavním městě. A samo město má dvojí charakter – vnitřní město s historickými budovami a mnoha úřady a na druhé straně velká sídliště, kde je pastorace zase o něčem jiném. V diecézi probíhá už několik let proces obnovy farností po duchovní a pastorační stránce a s tím související reorganizace farností ve vikariátech. Mimořádným fenoménem jsou komunitní centra. Vyznačují se tím, že jsou vzdělávacím místem a prostorem pro setkání farnosti.

Dotkli jsem se také kauzy katedrály. Jistě, katedrála je otevřená pro celý národ. Každý má do ní přístup. Je otevřená pro každého jako třeba Národní divadlo. Předat ji státu by znamenalo její zestátnění, což neudělal ani komunistický režim. Každý takový subjekt potřebuje vlastníka, aby se o ni staral. Pokud ji bude vlastnit stát, bude dána možnost, aby požádali třeba muslimové, že by si tam chtěli dělat své bohoslužby. A stát by jim nemohl upřít vstup a „diskriminovat“ je. Pokud katedrála bude patřit církvi, není tu tento problém. Já doufám, že Ústavní soud potvrdí dva původní rozsudky soudů, které přiřkly katedrálu církvi, a pak bude možno případně  jednat i o společnou správu. Na konkrétním provozu katedrály se tím vlastně v podstatě nic nezmění. Pak bude možné v katedrále konečně dělat některé úpravy, které jsou současným provizoriem stále brzděny.

Při pracovním obědě jsme se dohodli na návrh Mons. Duky na převzetí diecéze k 10. dubnu 2010, v sobotu po Velikonocích. Byl jsem také  pozván ke spolupráci na pastorační práci v diecézi. Dohodli jsme se rovněž, že podle jeho potřeby bude možné ve stanovených termínech společně projít jednotlivá oddělení, seznámit se s jejich vedoucími a pracovníky a s jejich konkrétní prací. To by byl pozvolný proces předávání diecéze před slavnostním převzetím 10. dubna.

Kardinál Miloslav Vlk


Aby všichni byli jedno

Vyhledávání

Výběr jazyka