Zestátnění katedrály

Ve čtvrtek 5. března 2009 mluvčí Nejvyššího soudu oznámil, že bylo odmítnuto dovolání proti rozsudku Městského soudu o určení vlastnictví Metropolitní kapituly u Sv. Víta jako právoplatného majitele katedrály. Média laděná proticírkevně jásají, že katedrála je tímto právním aktem definitivně odevzdána do rukou státu, a že tedy byla „konečně“ zestátněna. To, co se nepodařilo komunistickému totalitnímu režimu v polovině 50. let (srovnej na těchto stránkách s článkem „Pohádka o znárodnění katedrály“), se zatím daří našemu demokratickému režimu. Mnoha cestami lze doložit, že výrok Nejvyššího soudu je v řadě bodů v rozporu s právem. Je velmi smutné, že některá média a někteří vysocí politici (!) přivítali se zadostiučiněním tento nespravedlivý rozsudek, který je velkým zklamáním a podvodem na veřejnosti. Proticírkevní emoce oslepily všechny tyto protagonisty, kterým zřejmě nejde o právo a spravedlnost, ale o prosazení jejich vlastních cílů. Společnost, která by nad pošlapáváním práva jásala, se sune po kluzké rovině ke dnu a dostává se na stejnou úroveň jako zákonem o protiprávnosti komunistického režimu odsuzovaná skutečná „doba temna totality“. Tato silná slova konkrétně dokazuji v článku „Právo a spravedlnost odsouzeny“ uveřejněném 5. 10. 2007 na těchto stránkách. Ten, kdo ještě trochu právně uvažuje, jistě pochopí, v jakém nebezpečí se náš právní systém nachází. Dnes je ve svých právech pronásledována církev, zítra to bude jiná instituce a pak třeba i jednotlivci. Ano, společnost se v této oblasti dostává na dno. Církví to ve všech totalitních režimech vždy začínalo ... My jsme se za 40 let komunistické totality naučili obstát i při pronásledování, dnes se nám to hodí ...

Kardinál Miloslav Vlk