Promluva na setkání katechetů v Kroměříži, říjen 2007

Úvod

Drahé sestry a drazí bratři,

zdravím všechny účastníky VI. celostátního kongresu katechetů s bohatým programem na téma, které bylo základním, ústředním tématem hlásání apoštolské církve prvních dob: „Věřím, ve vzkříšení těla a život věčný“. Já vás zvu, abychom se nyní v této svaté hodince se zmrtvýchvstalým, živě přítomným ve své církvi, setkali. Připravme se na slavení eucharistie s Ježíšem Kristem. Hned na začátku v pozdravu jsem vám oznámil skutečnost, do které se chceme nyní živě nořit: Zmrtvýchvstalý Pán je s vámi. Spolu s ním tedy slavme.

Připravme se ...

Homilie

Bratři a sestry,

v přednáškách i v diskusích v tyto dny hovoříte o zmrtvýchvstání nebo spíše o zmrtvýchvstalém Kristu. Ani v tuto chvíli liturgie tomu nemůže být jinak; ne především kvůli kongresu, abychom i bohoslužbu slova nechali prostoupit tématem, ale především proto, že nyní je tu chvíle a místo setkání s ním a hlásání jeho zmrtvýchvstání. Nemůžeme se tomu „vyhnout“, vždyť tak je postavena liturgie. První její slovo je hlásáním zmrtvýchvstalého Pána: „Pán s vámi“.To neznamená prostě „Pán Ježíš je tu“, ale Pán, řecky Kyrios byl pro apoštolskou církev prvních dob výslovně ten zmrtvýchvstalý Pán. Mohu tedy říci: Zmrtvýchvstalý je s vámi. Eucharistii nelze slavit jinak než s ním a v něm, ve Zmrtvýchvstalém!

Abychom tuto skutečnost neztratili z očí, v liturgii se to znovu a znovu připomíná: právě před chvílí, před čtením evangelia, zaznělo znovu „Pán, zmrtvýchvstalý je s vámi“. Nové hlásání na tomto místě má důležitou souvislost: Hlásání evangelia se děje také s ním a v něm. Otcové II. vatikánského koncilu řekli v Duchu svatém: “Když se v církvi hlásá evangelium, hlásá ho Kristus“ /SC 7/, zmrtvýchvstalý Pán uprostřed vás. Poslední věta dnešního evangelního úryvku to dotvrzuje: „a Pán s nimi působil“.

Za chvíli, na začátku eucharistie, zazní znovu „Pán s vámi“. Konat vlastní eucharistii nelze než ve zmrtvýchvstalém Pánu, přítomném uprostřed shromáždění.

Apoštolská církev tu skutečnost zmrtvýchvstalého Pána živě přítomného tak silně prožívala, že nazývala svá setkání „shromáždění Pánovo“, „ecclesia Kyriaké“, shromáždění zmrtvýchvstalého Pána. Takto vyjadřovaná skutečnost zůstala vtisknuta do liturgického shromáždění. Ten název „ecclesia“ zůstal v latinské podobě v románském prostředí jako název shromáždění i místa, kde se shromáždění konalo - „ecclesia“ nebo pak pozměněno v italštině „Chiesa“. A den, kdy se scházeli – „hémerá Kyriaké“, den zmrtvýchvstalého Pána, v latinské podobě „domenica“, dimanche. A aby germánský svět nezůstal ochuzen, vzal si druhé slovo, „kyriaké“ a proměnil ho postupně na „Kirche“. Východní křesťanští Slované nazvali ten den přímo “voskresenie“. A tak je skutečností Zmrtvýchvstalého poznamenám celý život křesťana. Doporučuji najít si 7 .článek liturgické konstituce, tam je celá skutečnost Zmrtvýchvstalého v církvi ještě více rozvinuta. Tuto skutečnost chceme při svém slavení dnes živě prožívat.

Ježíš zmrtvýchvstalý dal do vínku své církve největší svůj dar - Ducha svatého, kterého nelze oddělit od Ježíše zmrtvýchvstalého, kterého Otec vzkřísil mocí Ducha svatého (viz Řím). Ježíš totiž přichází a je přítomen vždy v Duchu svatém: zvěstování v Nazaretě, křest v Jordáně, zahájení veřejné činnosti v Nazaretě a celé jeho veřejné působení. Jeho mystické tělo, prodloužení jeho činnosti, začíná mohutným vylitím Ducha o letnicích a pro hlásání evangelia sv. Pavel v listě Korinťanům připomíná: „a nikdo nemůže říci: ‚Ježíš je Pán‘, leč v Duchu svatém“ (1Kor 12,3). Když tedy dnes při tomto kongresu slavíme eucharistii v silném vědomí přítomnosti Zmrtvýchvstalého, všimněme si, že i v eucharistii přichází on v Duchu svatém – všimněme si svolávání Ducha svatého vzkládáním rukou nad dary při epiklesi. A až na konci našeho slavení zazní ještě jednou „Pán s vámi“, nezapomeňme, že je to pozdrav na cestu, že je to výzva, abychom šli se Zmrtvýchvstalým jako emauzští, ale abychom ho zřetelně rozpoznávali na našich cestách životem, při našem konání, abychom se s ním, který se v tolika podobách s námi setkává jako s apoštoly po svém zmrtvýchvstání, abychom se s ním nemíjeli.

kardinál Miloslav Vlk

Kroměříž 26. října 2007